Melvinek a nemocná tlapka - leden 2011

22.08.2011 20:12
Jak se stal Melvinek malým pacientem… Takhle ve čtvrtek jsme jako již tradičně odpoledne vyběhli ven. Aport nechyběl, pořádná prochajda a běhání s pejskama taky ne.. nicméně po příchodu domů bylo přeci jen něco jinak. Mev si sice nechtěl nechat moc na tlapku šáhnout, takže mi bylo jasné, že se něco děje. Ale nakonec se mi vždycky podaří ho přemluvit, uplatit dobrůtkama, a tak to vždycky zvládneme. On sám moc dobře ví, že to myslím dobře a nebudu mu dělat nic špatného.. Celý drápek na zadní tlapičce rozpůlený až do prstíku.. ajejej No a co teď, drápek byl opravdu hodně citlivý, ještě aby nebyl v tomhle stavu.. vydesinfikovali jsme tlapku.. našeho skvělého pana doktora máme ale v Poříčí nad Sázavou, tohle sice akutní nebylo, aby to ten kousek cesty nevydrželo ale vyrazit někam pryč v tom ošklivém počasí taky nebylo ideální.. Panička hysterčí až vždycky, když to Melvinek nevidí… jinak se teda držím a jsem ten největší kliďas, který utěšuje, že všechno je úplně v pohodě Kvůli Mevovi jsem před ním vždycky statečná (pokaždé si představuju jak by na mě koukali lidi… a to jako jen kvůli drápku? No to toho naděláte teda, kvůli takové prkotině pfff…) Já vím, já vím.. ale vysvětlujte mi to v tu chvíli A tak jsme si vzpomněli, že ke kamarádům jezdí zrovna paní doktorka domů a že je skvělá.. No takže jsme zmobilizovali Pavlínku a Janičku, sehnali si kontakt a paní doktorku jsme zavolali až k nám. Nikdy bych nesvěřila Melvina do neprověřených a neosvědčených rukou, takže tohle byla jediná možnost. Holkám moc děkujeme za pomoc a za kontakt !!! Paní doktorka Katka byla neuvěřitelně ochotná a hodná. Netrvalo to dlouho a večer přijela až k nám. Melvinek byl večer trochu nesvůj, nebylo to nic příjemného ale paní doktorku hned běžel přivítat jak se sluší a patří. Paní doktorka tlapku pořádně prohlédla, naštěstí s prstíkem nic není jen to lůžko bude muset hold dolů. Au au au. Sama se podivila jak se to mohlo stát, prý má nádherné a silné drápky.. A tak jsem Meva vzala do klína, dostal na prstík jahůdkový anestetikum , piškotek jako odreagování, a paní doktorka vzala pinzetu trošku to škublo a lůžko bylo dole. Melvinek zajíknul teda pořádně ale za chvilku bylo po bolesti, dostal další piškotek a bylo dobře. Doktorka Katka si tedy Meva získala jedna radost, a strašně moc jí děkujeme, protože byla opravdu naprosto úžasná ! Desinfikujeme drápek 3x denně, musíme na ven obouvat neoprenovou botičku, aby se nedostali k ráně nějaké bakterie a to až do doby než drápek zase naroste Z toho teda Mev moc nadšený není.. První venčení byl trošku zážitek, Melvinek seběhl schody pouze po třech, venku se mu také moc po té tlapce běhat nechce, ikdyž doma běhá normálně, protože na tlapku si může stoupnout, ranka je jen nahoře.. Ale je moc šikovný a snaží se, on to zvládne, protože je to můj pašák Občas se s pejsky zapomene a to pak běží i po čtyřech ale pak si zase vzpomene a běhá tříkolku Vždycky když přijdeme k některým známým v parku, tak to se Melvinkovi zalíbilo dělat ze sebe mrzáčka a pak si to tedy užívá. Každý ho pak chválí jak mu to hezky jde s tou botičkou, a že má chudinka nemocnou tlapičku a že to chce dobrůtky Je to moje malinkatá hérečka Drápek snad brzy doroste a zase budeme řádit všude naplno, teď hold je to trošku omezené ale hlavně, že to nebylo nic horšího. Sama musím Melvinka hlídat, protože by moc rád za diskem lítal, ale nechat ho, aby si s tím něco udělal ještě víc… akorát ho budu trápit a provokovat.. takže teď jedeme poklidný režim…chodíme procházky jen do té doby jak se Mevovi chce a blbinky si vynahrazujeme pěkně doma, kde je čisto a Mev může běhat pořádně po všech nožkách Dole ještě přikládám krátké video, jak náš pacient běhá s botičkou...a že mu to ale hezky jde
 
Sick paw